Karel Gott

Karel Gott (* 14. července 1939, Plzeň) je český šlágrový zpěvák a amatérský malíř. Je mnohonásobný držitel ocenění Zlatý slavík a po roce 1996 Český slavík. Dohromady jich má, i s posledním získaným v roce 2016, 41.

Životopis Karla Gotta

Dětství a mládí

Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni jako jediný potomek Karla Gotta (26. října 1911 Plzeň – 1982) a Marie, rozené Valešové (16. října 1910 Plzeň – 1977). V mládí chtěl být malířem a po ukončení školní docházky v Plzni se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. Aby se stal zpěvákem, šel na konzervatoř. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák – amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock’n’roll bylo možné slyšet jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostal nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry (např. Karel Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD začal poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.

Počátky jeho působení

V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků. Protože měl stále častější večerní vystoupení, začala se tato aktivita dostávat do konfliktu s řádnou prací (únava s negativním vlivem na zpěv i pracovní výkony) a proto se v roce 1960 rozhodl definitivně odejít z ČKD a začít se profesionálně věnovat pouze zpěvu (v dokumentu z roku 1986 na tento krok vzpomínal s tím, že pak míval časté špatné sny o tom, jak zpívá před sálem, kde sedí pouze jeho mistr a jeho otec, který říká: „Proč jen se ten chlapec raději nedržel řemesla…“). Na pražské státní konzervatoři studoval až do roku 1963 prezenčně operní zpěv u prof. Konstantina Karenina (žáka ruského pěvce Šaljapina) a do roku 1966 pokračoval dálkově. Zpočátku ale u publika budil spíše smíšené a kontroverzní pocity^[zdroj?]. Obecenstvo si těžce zvykalo na jeho projev, který se zcela vymykal zažitým trendům v taneční hudbě začátkem 60. let v Československu^[zdroj?]. Až éra twistu v letech 1962-64 přinesla do české populární hudby výrazné oživení. Tehdy se začala také prosazovat divadla malých forem, v nichž se rodila moderní česká populární hudba.

První úspěchy

Již v roce 1957 měl svou nahrávku (písničku věnovanou své matce) a vystupoval po kavárnách. Podle svých vlastních slov se věnoval zpočátku trampské hudbě, jeho vývoj však šel dál. V roce 1958 získal Karel Gott první místo v soutěži amatérských zpěváků.

V roce 1962 dostal Gott nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tento fakt znamenal zásadní přelom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho interpretace písně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého Oči sněhem zaváté stala hitem roku. Karel Gott vyhrál čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík 1963. V roce 1968 se Karel Gott zúčastnil populární a hudebně uznávané soutěže “ Eurovision Song Contest s písní Tausend Fenster. Soutěžil za Rakousko a získal 13. místo. I když nevyhrál první cenu, stal se oblíbený v Německu, Rakousku, Švýcarsku a nastartovala se jeho zahraniční kariéra.

Americké angažmá

V roce 1965 po odchodu ze Semaforu založil se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými (textařem a skladatelem), vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy bylo divadlo rozpuštěno a Karel Gott odešel na 7 měsíců trvající angažmá do Spojených států (Las Vegas).

Bratislavská lyra

Na festivalu Bratislavská lyra získal v roce 1966 zlatou Bratislavskou lyru za píseň Mám rozprávkový dom (Vieroslav Matušík/Eliška Jelínková) a v roce 1969 bronzovou Bratislavskou lyru za píseň Hej, páni konšelé (Jaromír Klempíř/Jiří Štaidl), kterou následně zkritizoval ve svém projevu Gustáv Husák slovy narážejícími na text písně, ze Karel Gott by chtěl na zemi ráj, žít jako v kapitalizmu a pracovat jako v socializmu.^[zdroj?]

Růst popularity

Koncem 60. let byla éra divadel malých forem a jejich písniček již skončena. V pop music vznikal styl zvaný „střední proud“ neboli „mainstream“. V roce 1967, kdy Karel Gott pobýval v USA, byl také rokem, kdy se jeho největšímu „rivalovi“ Waldemarovi Matuškovi podařilo opět zvítězit v anketě Zlatý slavík. Ze Spojených států se Gott vrátil jako sebevědomý profesionál. Po úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vyšlo jeho první (a hned zlaté) album a kdy jeho jméno začal zdobit ozdobný přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, se s plnou vervou pustil do nové práce také na domácí scéně.

V roce 1968 reprezentoval Rakousko ve Velké ceně Eurovize s písní Uda Jürgense Tausend Fenster s výsledným 13. místem. Na domácí scéně zpíval hity jako Lady Carneval, skladby složené jedním z nejčastějších spolupracovníků Karla Gotta – Karlem Svobodou. V tomto období pak jeho popularita dosáhla mezinárodního rozměru. V roce 1977 se zúčastnil natáčení písně Můj bratr Jan (coververze hitu All by Myself) věnované Janu Palachovi. V roce 1977 podepsal Antichartu, jejíž text četl 4. února 1977 v Divadle hudby.

Zlatá éra Karla Gotta

V 80. letech vystupoval Gott ve vrcholné formě nejen v Československu, ale také v Sovětském svazu stejně jako jinde v Evropě, zvláště v Německu, v zámoří i v Asii. Svůj repertoár rozšířil od popu přes „lidovky“ až po upravené skladby klasické hudby. Objevil se i v několika celovečerních hraných filmech a v krátkých dokumentárních snímcích.

V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Československu i v zahraničí dosáhla vrcholu. Na domácí scéně mu však vyrůstala konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušila jeho kralování. Koncem 80. let byl Karel Gott opět na vrcholu. V roce 1989, těsně před Sametovou revolucí, oslavil své 50. narozeniny. Bylo to období, kdy měl svá nejlepší léta již za sebou. Neusiloval proto za každou cenu o první příčky v tehdejších hitparádách, naopak dával přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.

Gottovi byly po roce 1989 někdy vyčítány jeho dobré vztahy s komunistickým režimem.

Zamýšlený konec kariéry

V roce 1990 se Gott rozhodl ukončit svoji kariéru. Uspořádal ale mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl tak velký, že Gott své rozhodnutí skončit svou zpěváckou dráhu přehodnotil. Není známky o tom, že by změna politického režimu a skutečnost, že většina „normalizačních“ hvězd upadla v zapomnění, případně se začala věnovat podnikání, měla nějaký vliv na oblibu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stalo nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997).

Během 90. let se Gott věnoval také stále víc své druhé lásce, tj. malování, a své obrazy úspěšně vystavoval v Česku i v zahraničí. Spolu s Františkem Janečkem založil v lednu 1993 agenturu GOJA. V květnu 1993 oznámil na tiskové konferenci založení Nadace Karla Gotta Interpo. Jejím cílem bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Gott nadaci věnoval při jejím založení čtyři miliony korun, jeho partneři (kontroverzní podnikatel František Mrázek a Miroslav Provod) dali každý půl milionu.

V obnovené anketě Český slavík navazující na legendárního československého Zlatého slavíka obsadil Karel Gott v roce 1996 s velkým náskokem opět první místo, které si (kromě roků 1998 a 2012) udržel až do roku 2015. Celou dekádu úspěšných 90. let završil koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně, dále před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.

Zlatý a Český slavík

V průběhu své více než padesátileté zpěvácké kariéry Karel Gott 41krát zvítězil v anketě Zlatý slavík (resp. od roku 1996 Český slavík), a to v letech 1963-1966, 1968-1981, 1983-1984, 1989-1990, 1996-1997, 1999-2011, 2013-2016, pětkrát skončil druhý (1967, 1982, 1991, 1998 a 2012) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987). V letech 1992-1995 se ankety Zlatý slavík ani Český slavík nekonaly.

Televizní ceny

V anketě o nejoblíbenější tváře a pořady televizních obrazovek TýTý, která se koná od roku 1991, vyhrál Karel Gott celkem 31krát (22krát v kategorii Zpěvák v ročnících 1991-2009 a 2012-2014 a 9krát v kategorii Absolutní vítěz v letech 1991, 1992, 1994, 1996, 1999, 2002, 2006, 2009, 2014). V ročnících 2010 a 2011 se v kategorii Zpěvák umístil na 3. místě. V roce 2010 získal v anketě ANNO 2009 Zvláštní cenu televize Nova.

Vyznamenání

Dne 3. května 1977 byl Karlu Gottovi propůjčen titul zasloužilý umělec a 30. dubna 1985 pak titul národní umělec, tj. nejvyšší vyznamenání, které tehdy mohlo být uděleno za zásluhy v oblasti umění. V případě Karla Gotta se jednalo o fenomenální reprezentaci Československa po dobu několika desítek let v cizině (Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA, Polsko, SSSR, Venezuela atd.) a vynikající umělecké zásluhy doma. Bylo to vůbec poprvé, co nejvyšší umělecké ocenění získal zpěvák populární hudby.

Dne 28. října 2009 obdržel Gott od prezidenta České republiky Václava Klause Medaili za zásluhy I. stupně. Městská část Praha 5 mu jako významnému občanu udělila 28. října 2009 ve vile Portheimka Záslužnou medaili za přínos městu. 2. listopadu 2009 se stal čestným občanem svého rodného města Plzně a byl hejtmankou Miladou Emmerovou uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje. V dubnu 2011 udělila Asociace českých rusistů Karlu Gottovi pamětní Medaili Josefa Jungmanna za propagaci česko-ruských vztahů. V neděli 12. června 2011 převzal Gott v Moskvě Řád Jurije Gagarina., V anketě Gentleman PRO 2011 se umístil na třetím místě.

Zdravotní stav

V říjnu 2015 mu bylo diagnostikováno zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. Dne 18. března 2016 média oznámila, že Karel Gott nad rakovinou definitivně zvítězil.

Diskografie

Písně

Filmové písně

Karel Gott nazpíval kromě jiných titulní písničku do české, německé i slovenské verze populárního animovaného seriálu Včelka Mája (na hudbu skladatele Karla Svobody). Byl také interpretem filmových písní Jdi za štěstím z pohádky Jak se budí princezny, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? ze slavné pohádky Tři oříšky pro Popelku a také písně Krev toulavá z TV seriálu Cirkus Humberto.

Karel Gott zpíval i titulní melodii So Far ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera. Hrál hlavní roli dudáka Švandy v hudebním filmu Hvězda padá vzhůru. Mnohdy hrál ve filmech sám sebe. Dále je znám pro spolupráci s brněnským divadlem (píseň Balada pro banditu).

V roce 2008 Karel Gott nazpíval titulní píseň s názvem Voľnosť do filmu Cinka Panna od režiséra Dušana Rapoše, hudbu k písni složil Václav Patejdl a text napsal Kamil Peteraj.

Filmy a seriály

Karel Gott účinkoval v následujících filmech a seriálech: