Miloš Forman

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman, (* 18. února 1932 Čáslav) je režisér, scenárista a herec českého původu, žijící ve Spojených státech amerických. Je držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii.

Příbuzenstvo

Jeho první manželkou (v letech 1958-1962) byla Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi. Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Mají spolu další syny, dvojčata Andyho a Jima Formanovy.

Životopis Miloše Formana

Mládí

Narodil se v protestantské rodině Anně Formanové (rozené Švábové) provozující hotel u Máchova jezera a Rudolfovi Formanovi, který působil jako středoškolský učitel. Jeho pravým otcem však byl známý pražský architekt židovského původu Otto Kohn. O svém pravém otci se však Miloš Forman dozvěděl až po válce. Mládí prožil jednak v rodné Čáslavi a střídavě i v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel i s penzionem fungoval jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.

Jako velmi mladý osiřel poté, co jeho rodiče byli zatčeni; otec pro své členství v odbojové skupině, matka pro pouhé falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než zatkli matku, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde byl nucen chodit do německé školy (jiná tu nebyla). Neuměl německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se s matkou raději vrátil do Čáslavi. Oba rodiče byli po několik roků vězněni a se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka poté 1. března 1943 zahynula na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau a otec zemřel tamtéž 11. května. Miloš poté vyrůstal u příbuzných a v poděbradské internátní škole krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli mj. Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí chlapci (Miloš a jeho o 12 let starší bratr Pavel) do penzionu Rut vrátili, začali jej opravovat, po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat.

Formanovi penzion ve Starých Splavech získali zpět v roce 1991 v restituci.

Studium

Vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU), již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. V Československu do roku 1968 společně s Miroslavem Ondříčkem natočil několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černohumorným pohledem na společnost. Černý Petr získal k překvapení svého tvůrce hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (za Formanem tehdy zůstali režiséři zvučných jmen, Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard), film Hoří, má panenko byl dokonce nominován na Oscara.

Amerika

Za normalizace legálně odešel do USA, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, mj. kameramanem Miroslavem Ondříčkem a Amadea natočit v Kroměříži, Praze a okolí.

Silně „formanovský“ první americký film Taking Off („remake“ Konkursu) – aplikující jeho obvyklý, na české diváky orientovaný přístup na americké prostředí v doznívající éře hippies – byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl.

Významného úspěchu u diváků dosáhl brzy, po třech letech, v roce 1974 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiky než divácky (např. Valmont). Film Amadeus získal dalších osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií.

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých – a významných amerických a světových – filmových režisérů, úspěšných jak u diváků, tak kritiků po celém světě.

31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě slavnostně uveden v české premiéře jeho film Goyovy přízraky za účasti Natalie Portmanové a Javiera Bardema, kteří ve filmu ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.

Filmografie

Režie

  • Konkurs (1963)
  • Černý Petr (1963)
  • Lásky jedné plavovlásky (1965)
  • Hoří, má panenko (1967)
  • Odcházím (1971)
  • Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) – adaptace knihy Vyhoďme ho z kola ven Kena Keseyho
  • Vlasy (1979) (muzikál)
  • Ragtime (1981) – adaptace knihy Ragtime (Edgar Lawrence Doctorow)
  • Amadeus (1984) – filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera.
  • Valmont (1989) – adaptace knihy Nebezpečné známosti (Choderlos de Laclos)
  • Lid versus Larry Flynt (1996) – inspirováno životem Larryho Flynta (zakladatel magazínu Hustler)
  • Muž na Měsíci (1999) – inspirováno životem komika Andyho Kaufmana
  • Goyovy přízraky (2007)
  • Dobře placená procházka (2009) – záznam představení v Národním divadle

Herec

  • Stříbrný vítr (1954)
  • Dědeček automobil (1957)
  • Heartburn (1986)
  • New Year’s Day (1989)
  • Rabín, kněz a krásná blondýna (2000) – farář Havel
  • Peklo s princeznou (2009) – čert
  • Milovaní (2011)

Použité zdroje:

Přispěvatelé Wikipedie, Miloš Forman [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2017, Datum poslední revize 17. 02. 2017, 10:16 UTC, [citováno 16. 03. 2017] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milo%C5%A1_Forman>

 

Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *