Jean-Paul Belmondo

Francie, FrancouzJean-Paul Belmondo (v rodné Francii též přezdívaný jako Bébel) (* 9. dubna 1933 Neuilly-sur-Seine), je známý francouzský divadelní a filmový herec.

 

 

Životopis Jeana-Paula Belmonda

Mládí

Narodil se v Neuilly-sur-Seine, západně od Paříže. Jako syn věhlasného francouzského sochaře Paula Belmonda a malířky Madeleine Reinaud-Richard studoval na Conservatoire National Superieur d’Art Dramatique (CNSAD). Na studiích se mu sice příliš nedařilo, zato v sobě objevil vášeň pro box a fotbal.

Po několika menších divadelních představeních v roce 1957 si zahrál ve svém televizním debutu Pěšky, na koni a vozem (À pied, à cheval et en voiture; 1957), avšak scény, ve kterých se měl objevit, byly z filmu vystřiženy ještě před jeho uvedením.

Film

Jeho zlomovou rolí se stala postava Michela Poiccarda alias Laszla Kovacse ve filmu U konce s dechem (1960) Jeana Luca Godarda z roku 1960, která jej učinila hlavním představitelem francouzské nové vlny. Dále si zahrál například ve filozoficky laděném snímku režiséra Jean-Pierre Mellvilla Kněz Léon Morin (1961) nebo v kriminálním příběhu Práskač (1963).

Rolí Adriena Dufourqueta ve filmu Muž z Ria (1964) se začal přeorientovávat na komerční produkce, především komedie a akční filmy. Za nedodržení smlouvy u filmu Borsalino (1970) se soudil a tak se téměř 30 let neobjevil po boku Alaina Delona. Do poloviny osmdesátých let byly pro něj typické buď role neodolatelných a šviháckých dobrodruhů nebo o něco cyničtějších hrdinů. Do roku 1986 byl jednou z hlavních kasovních francouzských hvězd. Byl známý tím, že se při riskantních filmových scénách nenechával zastupovat kaskadéry.

S postupujícím věkem začal dávat přednost divadelním prknům, kde byl velmi úspěšný. Po vzoru Alaina Delona založil svoji vlastní produkční společnost Cerito, nazvanou podle dívčího jména jeho babičky. V roce 1989 byl za svůj výkon v komediálním dramatu Cesta zhýčkaného dítěte (1988) oceněn Césarem. Je také držitelem Řádu čestné legie, nejvyššího francouzského státního vyznamenání.

17. května 2011 obdržel na Filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu za celoživotní dílo, konkrétně za „oslnivý talent a úspěšnou hereckou dráhu“.

Soukromý život

Belmondův otec Paul se narodil v Alžíru v chudé rodině tzv. pieds-noirs, kteří se do Alžírska přistěhovali v 19. století z Itálie.

Byl dvakrát ženatý a má tři děti. Se svojí první ženou Elodií Constantin se oženil 4. prosince 1953 a měli spolu dcery Patricii (zemřela 1994 při požáru) a Florence a syna Paula. Jejich manželství skončilo v roce 1965 rozvodem. Poté měl vztah se svými hereckými kolegyněmi Ursullou Andress a Laurou Antonelli. Znovu se však oženil až v roce 2002. Jeho v pořadí druhá manželka Natty Belmondo mu v roce 2003 porodila další dceru, rozvedli se v roce 2008. Žádné z jeho dětí se nevydalo na hereckou dráhu, ačkoliv syn Paul se objevil v epizodní roli ve filmu Cesta zhýčkaného dítěte.

V létě roku 2001 jej při pobytu na Korsice zasáhla mozková příhoda, po které strávil následujících šest dní v kritickém stavu v pařížské nemocnici. Od této doby se přestal objevovat jak v divadle, tak na televizní obrazovce. Ve filmu se objevil až v roce 2008 v komorním snímku Muž a jeho pes.

Filmy, v nichž účinkoval Jean-Paul Belmondo

  • 1957 : À pied, à cheval et en voiture (À pied, à cheval et en voiture), režie Maurice Delbez
  • 1958 : À pied, à cheval et en sputnik (À pied, à cheval et en sputnik), režie Jean Dréville
  • 1958 : Buď hezká a mlč (Sois belle et tais-toi), režie Marc Allégret
  • 1958 : Les Tricheurs (Les Tricheurs), režie Marcel Carné
  • 1958 : Přátelé na neděli (Les Copains du dimanche), režie Henri Aisner
  • 1958 : Un drôle de dimanche (Un drôle de dimanche), režie Marc Allégret
  • 1959 : Anděl na zemi (Mademoiselle Ange), režie Géza von Radványi
  • 1959 : Na dva západy (À double tour), režie Claude Chabrol
  • 1960 : Francouzka a láska (La Française et l’amour), několik režisérů
  • 1960 : Horalka (La Ciociara), režie Vittorio de Sica
  • 1960 : Les Distractions (Les Distractions), režie Jacques Dupont
  • 1960 : Lettere di una novizia (Lettere di una novizia), režie Alberto Lattuada
  • 1960 : Moderato cantabile (Moderato cantabile), režie Peter Brook
  • 1960 : U konce s dechem (A Bout de souffle), režie Jean-Luc Godard
  • 1960 : Velký risk (Classe tous risques), režie Claude Sautet
  • 1961 : Amours célèbres (Amours célèbres), režie Michel Boisrond
  • 1961 : Kněz Léon Morin (Léon Morin, prętre), režie Jean-Pierre Melville
  • 1961 : Muž jménem La Rocca (Un nommé La Rocca), režie Jean Becker
  • 1961 : Statek (La Viaccia), režie Mauro Bolognini
  • 1961 : Žena je žena (Une femme est une femme), režie Jean-Luc Godard
  • 1962 : Cartouche (Cartouche), režie Philippe de Broca
  • 1962 : I Don giovanni della Costa Azzurra (I Don giovanni della Costa Azzurra), režie Vittorio Sala
  • 1962 : Opice v zimě (Un singe en hiver), režie Henri Verneuil
  • 1962 : Práskač (Le Doulos), režie Jean-Pierre Melville
  • 1963 : Banánová slupka (Peau de banane), režie Marcel Ophüls
  • 1963 : Dragées au poivre (Dragées au poivre), režie Jacques Baratier
  • 1963 : Mare matto (Mare matto), režie Renato Castellani
  • 1963 : Nejkratší den (Il Giorno più corto), režie Sergio Corbucci
  • 1963 : Nejstarší Fercheaux (L’Aîné des Ferchaux), režie Jean-Pierre Melville
  • 1964 : 100 000 dolarů na slunci (Cent mille dollars au soleil), režie Henri Verneuil
  • 1964 : Honba na muže (La Chasse à l’homme), režie Edouard Molinaro
  • 1964 : Muž z Ria (L’Homme de Rio), režie Philippe de Broca
  • 1964 : Víkend na Zuydcoote (Week-end à Zuydcoote), režie Henri Verneuil
  • 1964 : Záhadný kontraband (Échappement libre), režie Jean Becker
  • 1965 : Bláznivý Petříček (Pierrot le fou), režie Jean-Luc Godard
  • 1965 : Muž z Hongkongu (Les Tribulations d’un chinois en Chine), režie Philippe de Broca
  • 1965 : Par un beau matin d’été (Par un beau matin d’été), režie Jacques Deray
  • 1966 : Paris brûle-t-il? (Paris brûle-t-il?), režie René Clément
  • 1966 : Sympatický dareba (Tendre voyou), režie Jean Becker
  • 1967 : Casino Royale (Casino Royale), víc režisérů
  • 1967 : Zloděj z Paříže (Le Voleur), režie Louis Malle
  • 1968 : Ho! (Ho!), režie Robert Enrico
  • 1968 : Le Démoniaque (Le Démoniaque), režie René Gainville
  • 1969 : Muž, který se mi líbí (Un homme qui me plaît), režie Claude Lelouch
  • 1969 : Siréna od Mississippi (La Sirène du Mississipi), režie François Truffaut
  • 1969 : Velký šéf (Le Cerveau), režie Gérard Oury
  • 1970 : Borsalino (Borsalino), režie Jacques Deray
  • 1971 : Kořist (Le Casse), režie Henri Verneuil
  • 1971 : Manželé z roku II (Les Mariés de l’an II), režie Jean-Paul Rappeneau
  • 1972 : Doktor Popaul (Docteur Popaul), režie Claude Chabrol
  • 1972 : Smůla (La Scoumoune), režie José Giovanni
  • 1973 : Muž z Acapulca (Le Magnifique), režie Philippe de Broca
  • 1973 : Následník (L’Héritier), režie Philippe Labro
  • 1974 : Stavisky (Stavisky…), režie Alain Resnais
  • 1975 : Nenapravitelný (L’Incorrigible), režie Philippe de Broca
  • 1975 : Strach nad městem (Peur sur la ville), režie Henri Verneuil
  • 1976 : Lovec hlav (L’Alpagueur), režie Philippe Labro
  • 1976 : Tělo mého nepřítele (Le Corps de mon ennemi), režie Henri Verneuil
  • 1977 : Zvíře (L’Animal), režie Claude Zidi
  • 1979 : Policajt nebo rošťák (Flic ou voyou), režie Georges Lautner
  • 1980 : Kašpárek (Le Guignolo), režie Georges Lautner
  • 1981 : Profesionál (Le Professionnel), režie Georges Lautner
  • 1982 : Eso es (L’As des as), režie Gérard Oury
  • 1983 : Dobrodruh (Le Marginal), režie Jacques Deray
  • 1984 : Mrchožrouti (Les Morfalous), režie Henri Verneuil
  • 1984 : Veselé Velikonoce (Joyeuses Pâques), režie Georges Lautner
  • 1985 : Bezva finta (Hold-Up), režie Alexandre Arcady
  • 1987 : Samotář (Le Solitaire), režie Jacques Deray
  • 1988 : Cesta zhýčkaného dítěte (Itinéraire d’un enfant gâté), režie Claude Lelouch
  • 1992 : Neznámý v domě (L’Inconnu dans la maison), režie Georges Lautner
  • 1995 : Bídníci 20. století (Les Misérables), režie Claude Lelouch
  • 1995 : Les Cent et une nuits de Simon Cinéma (Les Cent et une nuits de Simon Cinéma), režie Agnès Varda
  • 1996 : Désiré (Désiré), režie Bernard Murat
  • 1998 : Poloviční šance (Une chance sur deux), režie Patrice Leconte
  • 1999 : Možná (Peut-être), režie Cédric Klapisch
  • 2000 : Amazonka (Amazone), režie Philippe de Broca
  • 2000 : Herci (Les Acteurs), režie Bertrand Blier
  • 2008 : Muž a jeho pes (Un homme et son chien), režie Francis Huster

Použité zdroje:

Přispěvatelé Wikipedie, Jean-Paul Belmondo [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2017, Datum poslední revize 11. 03. 2017, 13:36 UTC, [citováno 16. 03. 2017] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jean-Paul_Belmondo>
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *